Výstava Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu

Originální událostí k připomenutí výročí sametové revoluce bude výstava nazvaná Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu. Tu bude možné zhlédnout od 11. října do 30. listopadu denně od 14 do 19 hodin ve výstavním prostoru naproti fotbalovému stadionu Sparty na Letenské pláni. Výstavní a komunikační projekt, který pořádá autorský tým z chystaného Památníku ticha, prožitkovou formou přiblíží komunikační a mediální pozadí zlomových okamžiků politického převratu roku 1989, a to nejen samotného 17. listopadu. Poukáže především na datum 25. listopadu, kdy došlo k pádu cenzury, a mladším ročníkům tak přiblíží, jak se „dělala revoluce" bez internetu a sociálních sítí.

komunikace89 logo

Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu (foto: Jaroslav Krejčí)

Součástí výstavy bude i představení cyklu archivních fotografií Jaroslava Krejčího zachycujících dění listopadových dní roku 1989 skrze tehdejší osobnosti politického a protikomunistického dění, jako jsou například Václav Havel, Alexander Dubček či Karel Kryl, ale také herců a studentů, kteří putovali republikou jako informátoři o událostech, které státní média cenzurovala. Fotograf během krátkého období zachytil několik tisíc obrazů na negativy, které později prošly povodněmi, díky čemuž získaly jedinečnou patinu. Doprovodný program nabídne diskuse a workshopy na téma proměny pohledu na hrdinství od ideologizovaných symbolů režimu k autentickým příběhům dvacátého století. Chybět nebudou dílny a besedy s významnými osobnostmi mediálního světa jak z doby před třiceti lety, tak ze současnosti jako je Petr Pithart, Karel Hvížďala, Ivo Mathé, Michal Žantovský, Jan Urban a další. Chybět nebude vzdělávací program pro školy vytvořený v koordinaci s Festivalem svobody a aktivitami neziskové organizace Post Bellum.

Výstava Komunikace 89 mladším generacím například ukáže, jak se šířily informace v dobách, kdy neexistovaly sociální sítě, internet či mobilní telefony. Všem návštěvníkům pak nabídne návrat do časů za soumraku totalitního režimu, kdy o proměnách země rozhodovalo množství lidí na ulicích a kdy o velikosti pouličních manifestací rozhodovala pouze schopnost šíření informací o prorežimními médii utajovaných událostech. „Výstavou chceme upozornit na symbolický počátek otevřené komunikace, na faktickou revoluci listopadového převratu, jíž je návrat k vlastní identitě a svobodě slova," říká organizátor výstavy Pavel Štingl. „Jen díky individuálnímu rozhodnutí tři čtvrtě milionu občanů a jejich veřejně projevené vůli se totiž 25. listopadu 1989 uskutečnila největší národní manifestace dvacátého století, přímým přenosem Československé televize se rozšířila do celé republiky, a tak padla cenzura normalizace," dodává Štingl. Výstava podle organizátorů tak přiblíží dobu, která neznala sociální sítě a kdy ideologizované „pravdy" k masám putovaly dobře kontrolovanými masmédii. „Základním posláním projektu Komunikace 89 je vytvořit vzdělávací prostor pro rodiny, školy, zájmové skupiny a návštěvníky všech generací, který připomene, jak se informace o převratných okamžicích šířily," upřesňuje Štingl. „Chceme ukázat, jak probíhala komunikace v době, kdy hlavní argumenty bylo třeba obhájit přímým dialogem, osobním kontaktem, veřejnou diskusí. Bez internetu, mobilních telefonů a sociálních sítí," dodává. Výstava Komunikace 89 se zároveň také dotkne tématu fake news a manipulace moderními médii. „Výstava i veřejná komunikace s ní spojená by měla být výzvou k posílení mediální výchovy, která je u nás nesystematická jak ve školách, tak ve veřejnoprávním prostředí," uzavírá organizátor Pavel Štingl.

Výstavu Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu připravuje autorský tým Památníku ticha. Výstava je pořádána a organizačně zajišťována s laskavou podporou Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a Městské části Praha 7. Projekt probíhá pod záštitou Ministerstva kultury ČR, primátora Prahy Zdeňka Hřiba a starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Mediálními partnery jsou Česká televize a Český rozhlas. Partnerem projektu je Festival svobody.

 


 

Více informací na www.komunikace89.bubny.org a rezervace lektorované prohlídky na rezervace@bubny.org

Kontakt pro média:
Martina Chvojka Reková
martina.rekova@4press.cz
+420 731 573 993
Klára Bobková
klara.bobkova@4press.cz
+420 731 514 462
Památník ticha – Nádraží Bubny:
Bubenská 177/ 8b, 170 00, Praha 7
www.bubny.org

Památník ticha je název projektu revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s. V současnosti jsou jejími hlavními aktivitami přeměna místa paměti na moderní instituci s expozicí světového měřítka, vývoj scénáře stálé expozice budoucího památníku, ale také výstavy a sezónní akce pro širokou veřejnost. V koordinaci s širším okruhem partnerů je vyvíjena koncepce vzdělávání v budoucím památníku a v prostoru s ním spojeném. V roce 2013 byl ustaven Čestný board Památníku ticha, jehož členy jsou bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, zvláštní poradce pro záležitosti holocaustu při americkém ministerstvu zahraničních věcí Stuart Eizenstat, Karel Schwarzenberg, Bill Shipshey - zakladatel "Art for Amnesty International", lord Alf Dubs a americký psycholog a profesor Philip Zimbardo.

 


 

Tiskovou zprávu si můžete stáhnout zde: pdfKomunikace 89.pdf