Kulturní programy

Kulturní programy

18. září 2020

Plány Památníku ticha pro podzim roku 2020

...s ohledem na neodhadnutelné šíření pandemie se vydáváme cestou akcí, které bude možné realizovat s omezeným počtem návštěvníků. Pokud nastane úplný kolaps pohybu ve veřejném prostoru, pak se soustředíme na výstavy, jež se mohou dát využít i nadále jako putovní miniexpozice navazující na velké významy Památníku ticha.

V letošním roce řešíme dva střešní významy, které mají přímý dotyk k vývoji Památníku ticha a k budoucí stálé expozici místa paměti:

POMÍJIVOST
...otevírá polemiku, zda vůbec je tato země mentálně připravena na zajištění proměny nádraží Bubny v místo paměti... V průběhu vývoje našeho projektu prošla příběhem místa paměti dlouhá řada politických představitelů na úrovních ministrů, senátorů, poslanců, primátorů. Hodně slibovali, hodně sváděli odpovědnost na druhé. Nádraží Bubny v současnosti obrůstá náletovým křovím, omítka se rozpadá.

Pomíjivost metaforicky reflektuje projekt intervence do veřejného prostoru „Vrstvy paměti města". Cyklus soch v ose kolejiště jsme instalovali v roce 2017. Vernisáž rámovala otázka, zda se dříve rozpadnou sochy, nebo nádraží... sochy jsou už převážně za hranicí devastace, brownfield je přibližuje vlastní entropii. O nádraží se jedná na úrovni vlády...

GENERACE II
...takový je název výzvy zakladatele Památníku ticha Pavla Štingla představitelům institucí, které se zabývají tématem šoa. Text volá po koncepční koordinaci veřejné komunikace paměti spojené s holocaustem. Usiluje o společnou proklamaci přiznávající se k odpovědnosti dalších generací přeživších k aktivnímu převzetí odkazu velkého příběhu i s jeho nadčasovými významy.

Klíče k současné komunikaci o odkazu šoa jsou v hledání podobenství. Nemůžeme nahradit charisma přeživších a opakovat jejich svědectví válečné zkušenosti. Naší cestou je vyhledávat současný jazyk ke vzpomínkám, připomínat události kvalitní metaforou hudební, divadelní, filmovou či literární. Základem je moderní komunikace míst paměti, která na rozdíl od tradičních institucí konzervačních usilují o využití atributů či archiválií minulosti jako argumentů k řešení témat současných. Paralel nepřijatelných sociálních jevů, které se mohou stát zárodkem nových genocid.

Programová skladba podzimu 2020 směřuje k revizi dosavadních aktivit neziskové organizace Památník šoa Praha s ohledem na její transformaci do státní organizace, která se měla uskutečnit v dubnu, ale zatím je stále v běhu. Doufáme, že se do konce roku věc zdaří.

Na 29. září připravujeme vernisáž několika výstav, které zabydlí nám již předané prostory nádraží Bubny – schodiště a služební byty, jež následující přestavba promění v moderní výstavní prostory.

Nové obrazy Památníku ticha
...Sbírky Památníku ticha byly v poslední době obohaceny o několik pozoruhodných fotografických kolekcí. Jednou z nich jistě bude výstava o nově objevených obrazech z prostředí nazývaného ghetto.
Tato první veřejná prezentace směřuje k lepší identifikaci obsahů unikátních snímků a k založení koncepce expozice o „hledání jazyka k prožitému příběhu".

image002...To je jedno z velkých témat budoucí stálé expozice Památníku ticha.
Pootevřeme terezínské album amatérského fotografa, jenž prožil ghetto a tajně jej zachytil na svých snímcích.

Dalším nebývalým objevem jsou dva obrazy židovských transportů procházejících Veletržní ulicí.
...Motivy, které se považovaly za fotograficky nezaznamenané, se objevily v soukromé sbírce, která však nezná jejich původ a příběh.

Oba cykly nabízíme také jako motivace pro seminární práce studentů pražských škol.

Stigmatizovaná místa Evropy II
...navazujeme na expozici již založenou v roce 2016, která má nyní své další kapitoly.

image003Karel Cudlín – Babi Jar

Kolekce obrazů z míst, kde došlo za druhé světové války k likvidaci tří desítek tisíc lidí.
...Bývala to rokle za městem. Dnes se město rozšířilo a obyvatelé nového sídliště sem chodí na procházky s dětmi, na jogging, zkrátka do parku za odpočinkem.

Richard Homola – Latentní obrazy z Terezína
Neprofesionální fotograf, který dojížděl se svou dřevěnou kamerou na ploché filmy několik let do Terezína, vyhledával v původních barácích ghetta drobné detaily spojené s válečným obdobím podivného města. V současné době přebíráme celou kolekci do sbírek Památníku ticha. Jsou to stovky motivů. Evokují tajemství uzavřeného města přeplněného čekateli na smrt.

Druhý život Vendulky V.
Výstava Památníku ticha, která se již loňského roku rozeběhla po galeriích a veřejných prostorách. Cyklus unikátních fotografií Jana Lukase spolu s texty z knihy Ondřeje Kundry o dívce z ikonického snímku, za kterou putoval do Ameriky a Kanady.
Vendulka je příběhem objeveným pro veřejnost i pro rodinu této dívky z fotografie. Podařilo se jí přežít válku, ale o svém osudu se nikdy nesvěřila ani svému muži, ani dětem. Nebýt redaktora Respektu, který se vydal po stopách několika snímků, asi by si své tajemství vzala do hrobu.

Významným partnerem podzimní sezony Památníku ticha je Polský institut v Praze.
Připravujeme spolu jednu výstavu a několik kulturních akcí... Pokud ovšem zůstanou otevřeny hranice středoevropského prostoru.

Pasy pro život
image008...malá expozice, která přibližuje skupinu Aleksandera Ładośe, polského velvyslance ve Švýcarsku, která na počátku války vyráběla falešné pasy pro Židy z celé Evropy, včetně Československa.

Polský institut nabídne také výstavní provedení dvou komiksových příběhů, na kterých spolupracoval se Západočeskou univerzitou v Plzni.

Některý den na konci září plánujeme v nádražní hale uspořádat veřejné čtení z knihy Jacka Fairweathera – „The Volunteer Pilecki".
Witold Pilecki byl důstojníkem polské armády, bojoval v jejích řadách ještě za nacistické okupace, pak přešel do odboje. Nechal se dobrovolně zavřít do Osvětimi, aby zjistil situaci uvnitř lágru v Birkenau. Podařilo se mu utéct, vydal svědectví, ale nikdo mu nevěřil.
Zapojil se do varšavského povstání, byl zatčen a vězněn v Německu.
V roce 1948 byl popraven komunisty za špionáž na základě vykonstruovaného procesu.

...český překlad příběhu o polském národním hrdinovi se měl na nádraží Bubny představit již v době knižního veletrhu. Ten však byl na jaře zrušen. Nyní čekáme na potvrzení autora, zda se jeho podzimní cesta do Polska a České republiky vůbec uskuteční.

Vernisáž výstav instalovaných do druhého patra nádraží Bubny a na schodiště se koná 29. září 2020.
Součástí jejich zahájení bude koncert skupiny Choroš.

...K těmto minivýstavám zorganizujeme semináře s cílem motivovat studenty k práci se zdroji a s inspirací k vzniku nových podobenství šoa v literární, filmové, divadelní, hudební, výtvarné a jiné tvorbě.

Pro veřejnost budou výstavní prostory nádraží Bubny otevřeny po celý říjen vždy po předběžné domluvě na e-mailové adrese: rezervace@bubny.org

Výtvarnou událostí sezony 2020 bude „revernisáž" cyklu soch
„Vrstvy paměti města".

Sochořadí bylo instalováno v roce 2017 – podél kolejiště. Byla to nejvýraznější intervence Památníku ticha do veřejného prostoru rozvojového území města.

Objekty realizované jako pomíjivé sochy volně reflektují bubenský válečný příběh. Pohrávají si s entropiemi brownfieldu. Vstupují do dialogu s prostředím, které přirozeně destruuje. Přizpůsobuje své podobě a povaze. Sochy se postupně stávají součástí „smetiště dějin" – kterému se podobá celé široké okolí.

Fotografické cykly, které v posledních třech letech zaznamenávaly rozpad výtvarných objektů kamerou Karla Cudlína a dalších fotografů, se stanou příběhem výstavy.

V úterý 6. října 2020 se otevře obnovená expozice soch v ose kolejiště společně s připomenutím nových obrazů z největšího pražského brownfieldu. Vernisáž zahájí architekt Zdeněk Lukeš společně s kurátorkou expozice „Vrstvy paměti" Ivanou Brádkovou. Hudebním doprovodem bude koncert Martina Janíčka, jenž oživí své „sochořadí" hudebními motivy POMÍJIVOSTI.

Následující sobotu 10. října Zdeněk Lukeš v procházkové přednášce vedené prostředím Bubnů a Holešovic připomene příběhy židovských a německých architektů, kteří byli kulturními představiteli tradičního česko-židovsko-německého trialogu Prahy.

Ve středu 14. října vystoupí v nádražní hale Bennewitzovo kvarteto v koncertu přenosově snímaném Českou televizí. Vysílání se uskuteční ve výroční den prvního transportu z Prahy 16. října 2020.

Pátek 16. října bude tradičně určen BUBNOVÁNÍ PRO BUBNY.
Oslovili jsme několik pražských středních škol, aby společně vytvořily hudební dramaturgii veřejného happeningu, který se v letošním roce dost možná uskuteční bez veřejnosti. Jsme připraveni letošní symbolické „boření ticha mlčící většiny" potlačit pomocí bubnování na sociálních sítích.

Bubnování pro Bubny je pochopitelně ohroženo regulacemi o množství návštěvníků kulturních akcí. Nicméně jednáme o programovém streamu České televize a ČTK, který by z události mohl udělat v letošním roce celou sérii „site-specific" akcí po celé republice.

15. červenec 2020

Vzpomínka na BIIb 14. července 2020

14. červenec 2020 zvláštní prázdniny-neprázdniny poznamenané sledováním číselných ukazatelů nákazy COVID19 na mapě světa. Léto bez letadel na nebi nám nabídlo šanci získat k odložené vzpomínce na likvidaci terezínského rodinného tábora v Birkenau skvělé Bennewitzovo kvarteto, jež by v obvyklé sezóně bylo nejspíše na cestách po světových koncertních sálech.

Dva ministři, kteří vystoupili v úvodu večera shrnuli stav vládních diskusí o zakládání státní příspěvkové organizace pro Památník ticha. Dost možná, že příští či další schůze vlády rozhodne o dalším směřování přestavby železniční stanice. Podzim bude ve znamení předávání vývoje od „neziskovky" k „příspěvkovce"... Doufáme a bilancujeme a také rekapitulujeme: Projekt je připraven, stavební povolení platné, budova nádraží chátrá stále více, projevy antisemitismu povážlivě narůstají a místo paměti stále mlčí. Památník ticha je mementem, varováním, ale také alarmem. Dnes jsme alarmovali hudbou terezínských skladatelů...

... Halka Třešňáková ve své moderaci objasnila proč se obraz Sněhurky stal symbolem večera:
„V Terezíně byly rodiny spolu, děti měly improvizovanou školu. Žily vzpomínkami na své minulé životy v předválečné republice... V roce 1938 byl v Praze uveden americký film Walta Disneye o Sněhurce. Příběh malých laskavých skřítků, kteří zachrání krásnou princeznu, byl v Terezínském rodinném táboře dokonce divadelně adaptován.
Jedna z učitelek nakreslila výjev z filmového plakátu také na stěnu baráku v úseku BIIb Osvětimi Birkenau. Obraz Sněhurky osaměl v lágerhausu po 12. červenci 1944, kdy byla dokončena definitivní likvidace rodinného tábora.
Nikdo dnes neví přesně, jak vypadal, proto jsme požádali výtvarnici Šárku Zikovou o jeho rekonstrukci. Další hudební část dnešního setkání bude věnována této vzpomínce."

vzpominka na biib 2020

Foto: Karel Cudlín