Novinky

Novinky

10. listopad 2019

Pozvánka na veřejnou diskusi 11.11.

Cyklus pondělních diskusí o médiích ve Vysílání Stanice Bubny na frekvenci KOMUNIKACE89 se přehoupnul přes polovinu. Ta příští se jmenuje: CENZURA OSOBNÍCH PŘÍBĚHŮ TEHDY A NYNÍ.

11.11.2019: Cenzura osobních příběhů tehdy a nyní
10:00 - 11:00
Moderuje Vladimír Kroc
Hosté: Lída Rakušanová, Ivan Gabal a Jan Urban
Patron diskuse: Knihovna Václava Havla

Přímý přenos: iVysílání ČT: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000389-komunikace-89/219254002240003-cenzura-osobnich-pribehu-tehdy-a-nyni/

Pozvánka: https://www.youtube.com/watch?v=Ron1xRttkl4

Záznamy předchozích diskusí jsou dostupné na odkazu: https://komunikace89.bubny.org/category/doprovodne-programy/stanice-bubny-besedy

4. listopad 2019

HORIZONTY MÉDIÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY

Veřejné diskuse ve VYSÍLÁNÍ STANICE BUBNY k výstavě KOMUNIKACE 89 vstupují do druhého poločasu.
V pondělí 4. listopadu budou v naší nádražní hale se studenty diskutovat o tom, co jsou média veřejné služby Karel Hvížďala, Jaromír Volek a Josef Šlerka.

Patronem debaty je Česká televize, která ji bude vysílat v přímém přenosu na iVysílání ČT od 10:00 do 11:00 hodin:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000389-komunikace-89/219254002240002-horizonty-medii-verejne-sluzby/

Besedu povede Tereza Kručinská

Krátký sestřih z minulé diskuse: https://www.youtube.com/watch?v=-5HJ8ZYKG0U

Záznamy předchozích diskusí jsou dostupné na odkazu: https://komunikace89.bubny.org/category/doprovodne-programy/stanice-bubny-besedy

18. říjen 2019

Překrucování historie a manipulace s vlastní identitou

V pondělí 21. října od 10 hodin proběhne další z cyklu veřejných debat pod patronací ČRo Plus s názvem "Překrucování historie a manipulace s vlastní identitou" v Památníku ticha Nádraží Bubny.
Hosté: Petr Fischer, Vít Klusák a Petr Koura. Moderovat bude Jan Bumba.

Na našich stránkách se můžete podívat na krátké sestřihy či záznam předešlých diskusí. Více na: 
https://komunikace89.bubny.org/category/doprovodne-programy/stanice-bubny-besedy/

4. říjen 2019

Šokem z nabyté svobody startuje doprovodný program výstavy Komunikace 89

Jak jsme v posledních třiceti letech naložili s nabytou svobodou slova? Umíme čelit mediální manipulaci ve světě sociálních sítí? Rozpoznáme fake news? Tyto a jiné klíčové otázky zazní v sedmi hodinových diskusích v rámci doprovodného programu výstavy Komunikace 89 aneb statní převrat bez internetu. První debata odstartuje ještě před zahájením samotné výstavy Komunikace 89 pod záštitou České tiskové kanceláře (ČTK) s názvem Šok z nabyté svobody a uskuteční se v pondělí 7. října od 10 hodin. Přímý přenos bude dostupný na www.ceskenoviny.cz.
ČTK je spolu s Českou televizí hlavním partnerem projektu.

sokem z nabyte svobody

Hosty debat budou významné osobnosti mediálního světa jak z doby před třiceti lety, tak ze současnosti, přizváni budou vždy i zástupci z řad studentů. V budově pražského nádraží Bubny na Praze 7, v prostorách chystaného Památníku ticha, se tak poprvé k diskusi sejdou studenti gymnázia Přírodní škola s šéfeditorem ČTK Janem Vavrušákem, novinářkou a bývalou redaktorkou ČTK Světlanou Witowskou a dřívějším šéfredaktorem ČTK Petrem Holubcem. Debata bude přístupná i veřejnosti a to zdarma, zároveň bude vysílaná živě. Diskusi ČTK s názvem Šok z nabyté svobody povedou Michal Prokop a Jarmila Balážová. „Pádem socialismu jsme získali svobodu slova, ale ne každý věděl, jak s ní pracovat," říká organizátor projektu Komunikace 89 Pavel Štingl. Debata se dotkne formování novinářské generace nové epochy, vzniku nových redakcí a celkové přeměně socialistických médií. „Po sametové revoluci v četce nastala erupce změn - personálních, editačních, organizačních. Agentura se do podoby nezávislého a věrohodného zdroje informací měnila několik let," říká Petr Holubec, který byl šéfredaktorem ČTK 25 let, tedy čtvrtinu stoleté existence národní zpravodajské agentury.

Druhá debata, tentokrát pod patronátem Post Bellum, se uskuteční 14. října a ponese název Tekutá modernita „velkých příběhů". Překrucováním historie a manipulací s vlastní identitou naváže ČRo Plus 21. října, 4. listopadu pak Česká televize s Horizonty médií veřejné služby. Následovat bude 11. listopadu diskuse na téma Cenzura osobních příběhů tehdy a nyní s Knihovnou Václava Havla, další téma Nelítostná pravda, milosrdná lež otevře server HlídacíPes.org 18. listopadu a vše završí 25. listopadu jako vzpomínku na první přímý televizní přenos z manifestace na Letenské pláni před třiceti lety Deník N s tématem Cenzura a autocenzura. Mezi osobnostmi, které se veřejných diskusí zúčastní jako hosté nebo moderátoři, jsou Jacques Rupnik, Petr Blažek, Vít Klusák, Jan Bumba, Josef Šlerka, Karel Hvížďala, Lída Rakušanová, Magda Vašáryová, Petr Pithart, Michael Žantovský, Ondřej Neumann, Tereza Engelová, Petra Procházková nebo Renata Kalenská a řada dalších. Celý cyklus diskusí z nádraží Bubny v Praze, bývalé železniční stanice, ponese název Vysílání stanice Bubny. Všechny diskuse se budou odehrávat od 10 do 11 hodin.

Samotná výstava Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu bude otevřena veřejnosti od 11. října do 30. listopadu denně od 14 do 18 hodin ve výstavním pavilonu na Letenské pláni naproti fotbalovému stadionu Sparty. Dopolední program je vyhrazen pro školy a workshopy. Expozice veřejnosti prožitkovou formou přiblíží komunikační a mediální pozadí zlomových okamžiků politického převratu roku 1989, a to nejen samotného 17. listopadu. Mladším ročníkům poodhalí, jak se „dělala revoluce" bez internetu a sociálních sítí. Součástí výstavy bude cyklus archivních fotografií nazvaný Křehkost paměti Jaroslava Krejčího zachycujících dění listopadových dní roku 1989 skrze tehdejší osobnosti politického a protikomunistického dění, jako jsou například Václav Havel, Alexander Dubček či Karel Kryl, ale také herců a studentů, kteří putovali republikou jako informátoři o událostech, které státní média cenzurovala.

Komunikace 89 vzniká ve spolupráci a s podporou Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a Městské části Praha 7. Projekt probíhá pod záštitou Ministerstva kultury ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, primátora Prahy Zdeňka Hřiba a starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Partnerem projektu je Festival svobody.

23. září 2019

Dne 20. září ráno se vydala skupina turistů časem na pochod BUBNY – TEREZÍN.

Jejich dvoudenní putování bylo zahájeno na nádraží Bubny malou přednáškou o Aleši Veselém a o projektu Památník ticha.
Fedor Gál pozdravil účastníky jako „dítě Terezínského ghetta".

27. srpen 2019

Výstava Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu

Originální událostí k připomenutí výročí sametové revoluce bude výstava nazvaná Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu. Tu bude možné zhlédnout od 11. října do 30. listopadu denně od 14 do 19 hodin ve výstavním prostoru naproti fotbalovému stadionu Sparty na Letenské pláni. Výstavní a komunikační projekt, který pořádá autorský tým z chystaného Památníku ticha, prožitkovou formou přiblíží komunikační a mediální pozadí zlomových okamžiků politického převratu roku 1989, a to nejen samotného 17. listopadu. Poukáže především na datum 25. listopadu, kdy došlo k pádu cenzury, a mladším ročníkům tak přiblíží, jak se „dělala revoluce" bez internetu a sociálních sítí.

komunikace89 logo

Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu (foto: Jaroslav Krejčí)

Součástí výstavy bude i představení cyklu archivních fotografií Jaroslava Krejčího zachycujících dění listopadových dní roku 1989 skrze tehdejší osobnosti politického a protikomunistického dění, jako jsou například Václav Havel, Alexander Dubček či Karel Kryl, ale také herců a studentů, kteří putovali republikou jako informátoři o událostech, které státní média cenzurovala. Fotograf během krátkého období zachytil několik tisíc obrazů na negativy, které později prošly povodněmi, díky čemuž získaly jedinečnou patinu. Doprovodný program nabídne diskuse a workshopy na téma proměny pohledu na hrdinství od ideologizovaných symbolů režimu k autentickým příběhům dvacátého století. Chybět nebudou dílny a besedy s významnými osobnostmi mediálního světa jak z doby před třiceti lety, tak ze současnosti jako je Petr Pithart, Karel Hvížďala, Ivo Mathé, Michal Žantovský, Jan Urban a další. Chybět nebude vzdělávací program pro školy vytvořený v koordinaci s Festivalem svobody a aktivitami neziskové organizace Post Bellum.

Výstava Komunikace 89 mladším generacím například ukáže, jak se šířily informace v dobách, kdy neexistovaly sociální sítě, internet či mobilní telefony. Všem návštěvníkům pak nabídne návrat do časů za soumraku totalitního režimu, kdy o proměnách země rozhodovalo množství lidí na ulicích a kdy o velikosti pouličních manifestací rozhodovala pouze schopnost šíření informací o prorežimními médii utajovaných událostech. „Výstavou chceme upozornit na symbolický počátek otevřené komunikace, na faktickou revoluci listopadového převratu, jíž je návrat k vlastní identitě a svobodě slova," říká organizátor výstavy Pavel Štingl. „Jen díky individuálnímu rozhodnutí tři čtvrtě milionu občanů a jejich veřejně projevené vůli se totiž 25. listopadu 1989 uskutečnila největší národní manifestace dvacátého století, přímým přenosem Československé televize se rozšířila do celé republiky, a tak padla cenzura normalizace," dodává Štingl. Výstava podle organizátorů tak přiblíží dobu, která neznala sociální sítě a kdy ideologizované „pravdy" k masám putovaly dobře kontrolovanými masmédii. „Základním posláním projektu Komunikace 89 je vytvořit vzdělávací prostor pro rodiny, školy, zájmové skupiny a návštěvníky všech generací, který připomene, jak se informace o převratných okamžicích šířily," upřesňuje Štingl. „Chceme ukázat, jak probíhala komunikace v době, kdy hlavní argumenty bylo třeba obhájit přímým dialogem, osobním kontaktem, veřejnou diskusí. Bez internetu, mobilních telefonů a sociálních sítí," dodává. Výstava Komunikace 89 se zároveň také dotkne tématu fake news a manipulace moderními médii. „Výstava i veřejná komunikace s ní spojená by měla být výzvou k posílení mediální výchovy, která je u nás nesystematická jak ve školách, tak ve veřejnoprávním prostředí," uzavírá organizátor Pavel Štingl.

Výstavu Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu připravuje autorský tým Památníku ticha. Výstava je pořádána a organizačně zajišťována s laskavou podporou Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy a Městské části Praha 7. Projekt probíhá pod záštitou Ministerstva kultury ČR, primátora Prahy Zdeňka Hřiba a starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Mediálními partnery jsou Česká televize a Český rozhlas. Partnerem projektu je Festival svobody.

 


 

Více informací na www.komunikace89.bubny.org a rezervace lektorované prohlídky na rezervace@bubny.org

Kontakt pro média:
Martina Chvojka Reková
martina.rekova@4press.cz
+420 731 573 993
Klára Bobková
klara.bobkova@4press.cz
+420 731 514 462
Památník ticha – Nádraží Bubny:
Bubenská 177/ 8b, 170 00, Praha 7
www.bubny.org

Památník ticha je název projektu revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s. V současnosti jsou jejími hlavními aktivitami přeměna místa paměti na moderní instituci s expozicí světového měřítka, vývoj scénáře stálé expozice budoucího památníku, ale také výstavy a sezónní akce pro širokou veřejnost. V koordinaci s širším okruhem partnerů je vyvíjena koncepce vzdělávání v budoucím památníku a v prostoru s ním spojeném. V roce 2013 byl ustaven Čestný board Památníku ticha, jehož členy jsou bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, zvláštní poradce pro záležitosti holocaustu při americkém ministerstvu zahraničních věcí Stuart Eizenstat, Karel Schwarzenberg, Bill Shipshey - zakladatel "Art for Amnesty International", lord Alf Dubs a americký psycholog a profesor Philip Zimbardo.

 


 

Tiskovou zprávu si můžete stáhnout zde: pdfKomunikace 89.pdf

14. srpen 2019

Projektem sezony bude výstava

komunikace89

Expozice, vzdělávací projekt mediální výchovy a cyklus doprovodných kulturní programů bude zahájen 10. října 2019

komunikace89-letacek2

13. srpen 2019

FOTBALOVÁ VÝSTAVA JIŽ PODRUHÉ ODLOŽENA !!!

Výstava "FOTBAL VE STOLETÍ FAULŮ" je dokončena, připravena k instalaci, ale již podruhé odložena.

Otevřít veřejnou komunikaci o závažných společenských jevech spojených s neonacismem a xenofobií je velmi obtížné bez podpory dotčených institucí a politických okruhů. Autoři výstavy nesouhlasí s dlouhodobou tolerancí těchto jevů na sportovních stadionech a jsou připraveni téma rozvíjet i v budoucnu.

Oficiální vyjádření památníku ticha ke zrušení výstava FOTBAL VE STALETÍ FAULŮ pro sezonu 2019 je ke stažení zde: 
pdfPamatnik.ticha.k.vystave.FOTBALOVE_FAULY.pdf

20. červen 2019

Fotbal ve století faulů

Na letenské pláni vyroste třicetimetrová bouda od Davida Vávry hostící výstavu Fotbal ve století faulů

Doprovodí ji interaktivní výstavní trasa Paměť města po území Letné, Bubenče a Holešovic

Bouda připomínající předválečnou fotbalovou šatnu bude od 1. září do 10. října na Letenské pláni hostit výstavu Fotbal ve století faulů. Organizátorem výstavního projektu, který otevírá dialog k současným xenofobním projevům na fotbalových stadionech, je autorský tým z chystaného Památníku ticha. Architektem třicetimetrové boudy hostící výstavu Fotbal ve století faulů je David Vávra. Projekt navazuje na loňský výstavní program Paměť města, jeho nová trasa bude mít celkem osm infopanelů. Začne u boudy a končit bude symbolicky na nádraží Bubny. Jedná se o jednu z posledních výstavních akcí na místě, kde v roce 2021 vyroste Památník ticha. Součástí akce bude i program pro školy.

Pozar na stadionu TZ

Dřevěnou boudu naproti stadionu Sparty na pražské Letné pojal architekt David Vávra jako budovu o rozměru třicet krát deset metrů připomínající fotbalovou šatnu předválečných časů. Několik ohořelých trámů vzpomene dobu, kdy se přes letenské stadiony přehnal požár konce druhé světové války.

 

Výstavní prostor v interiéru boudy nabídne sedm ohlédnutí do různých časů, kdy se do fotbalového světa připletla ideologie a napáchala mnoho špatného pro sport samotný,

říká organizátor výstavy a duchovní otec Památníku ticha Pavel Štingl.

 

Samotná výstava Fotbal ve století faulů v interiéru boudy nabídne odlišný pohled na zideologizovanou agresivitu v dialogu sportovních tribun a upozorní na to, co totalitní ideologie v minulosti způsobily sportu a jeho příznivcům. Není proto náhodou, že bouda bude stát přímo uprostřed Letenské pláně – na trojmezí někdejších fotbalových areálů Sparty, Slávie a německého klubu DFC. Návštěvníci tak budou putovat obdobími od počátku fotbalové historie v Čechách až do současnosti, kdy jsou xenofobní projevy v řadách rowdies aktuálním celoevropským problémem.

Z derby Sparta Slavie TZ

Střety ideologií s fotbalovým světem budou v prostorách boudy na Letné představeny v podobě komiksových obrazů, vtipně komentovaných autentických snímků a dramatických osobních příběhů známých a zapomenutých fotbalových hvězd. Právě skrze tyto osobní příběhy na pozadí různých politických rozmarů a manipulací poodhalí výstava minulost fotbalových klubů včetně okamžiků, kdy tyto kluby bojovaly o samotné přežití – a ne vždy se jim to podařilo.

Výstavou chceme otevřít diskusi o extrémních projevech ideologicky motivované agresivity současné fotbalové atmosféry, která je mnohdy poznamenána xenofobií s ozvuky neonacismu a antisemitismu,

říká Pavel Štingl.

Organizátoři považují za důležité připomínat, že byly doby a režimy, které pod stejnými gesty a podobnými hesly, jež se nyní objevují, manipulovaly nejen fotbalovou obec, ale celý národ a jeho hodnoty a různými způsoby perzekuovaly či likvidovaly významné osobnosti sportu i kultury.

Okolí objektu boudy bude po dobu trvání výstavy současně dějištěm doprovodného programu. Ten mimo jiné nabídne skeče souboru VOSTO5 či turnaj "čestné ligy", v němž přislíbili účast herci Ivan Trojan, David Novotný nebo Ondřej Vetchý.

Fotbal ve stoleti faulu komiks TZ

Nedílnou součástí výstavy bude také výstavní trasa Paměť města. Některé hvězdy letenských stadionů byly totiž deportovány do Terezína s téměř padesáti tisíci pražskými občany židovského původu. Výstavní trasa bude mít proto v září na území Letné, Bubenče a Holešovic nově osm zastávek s venkovními infopanely umístěnými na stěnách domů s informacemi k jednotlivým příběhům. Trasa návštěvníky dovede z letenské boudy na nádraží Bubny, které je neodmyslitelně spojené s válečnými deportacemi. Zde bude umístěna expozice zapůjčena Památníkem Terezín, připomínající fotbalovou ligu v ghettu.

Výstavu Fotbal ve století faulů a výstavní trasu Paměť města v ulicích Prahy 7 připravuje autorský tým Památníku ticha ve spolupráci s městskou částí Praha 7, Židovským muzeem v Praze a Muzeem hlavního města Prahy. Partnerem výstavy je Gymnázium Přírodní škola. Projekt probíhá pod záštitou primátora Prahy Zdeňka Hřiba, radní pro kulturu Prahy Hany Třeštíkové, Ministerstva kultury ČR a starosty Prahy 7 Jana Čižinského. Partnerem projektu je Správa železniční dopravní cesty, mediálními partnery jsou Česká televize a Český rozhlas.

Celou tiskovou zprávu lze stáhnut zde: docxTisková zpráva: Fotbal ve století faulů.docx

 

8. březen 2019

Ohlédnutí za vzpomínkovým večerem k 75. výročí likvidace BIIb

7. března 2019 hostilo nádraží Bubny vzpomínkový večer k 75. výročí likvidace tzv. Terezínského rodinného tábora. Institut terezínských skladatelů oslovil skvělou sopranistku Irenu Troupovou, která uvedla pásmo písní skladatelů pohnutých válečných osudů. Společně se zpěváky Gymnázia Přírodní škola připomněla everygreen Jaroslava Ježka Klobouk ve křoví. Citace ze vzpomínkových knih na osvětimský barák BIIb završili studenti hudební adaptací textu dětského básníka Terezínského ghetta Hanuše Hachenburga „Víra v nic". Poetická variace doslova zhypnotizovala přeplněnou odjezdovou halu neopakovatelným prožitkem chvíle na místě paměti.

Velké poděkování za moderaci patří Tereze Kostkové, za podporu pak Praze 7, zastoupené starostou Janem Čižinským, magistrátu Hlavního města, reprezentovanému radní pro kulturu Hanou Třeštíkovou. Velikou ctí nám byla účast členů Terezínské iniciativy - tedy přeživším, kteří přišli na místo svých dávných vzpomínek. Přivítali jsme tři velvyslance, prvního místopředsedu Senátu Parlamentu České republiky Jiřího Růžičku a hlavně několik desítek návštěvníků, kteří zcela zaplnili hlediště a někteří i jeviště.

Vzpomínka na události BIIb otevřela kulturní sezonu Památníku ticha, která se ve svých dalších plánech má věnovat probouzení paměti. Otevírání minulosti v devítkovém roce.

26. říjen 2018

Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd

Co má společného fotbal a Památník ticha? Také některé hvězdy letenských stadionů byly deportovány do Terezína s téměř padesáti tisíci pražskými občany. Kdysi byla Letenská pláň pražským sportovním Olympem, kde se zrodily pražské fotbalové kluby, mezi nimi DFC, Slavie a Sparta, které hrály evropskou ligu. Snahou projektu Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd je mimo jiné poznat poselství skryté pod omítkou starých domů, jenž jsouvelkým poučením o našich povahách a charakteru míst. Organizátoři projektu z Památníku ticha, jenž vzniká na nádraží Bubny, pracují s vrstvami paměti v krajině města a odkrývají zapomenutá svědectví domů, které jsou stále viditelným a mnohdy krásným důkazem kulturní hodnoty města. „Tehdejší obyvatelé města, mezi nimi i stavitelé, architekti či slavní fotbalisté zde v různých dobách prožili velké příběhy. Budovy jsou svědectvím unikátního multikulturního soužití Čechů, pražských Němců a obyvatel židovského původu, které dokumentuje zaniklou atmosféru a identitu metropole," říká Pavel Štingl, duchovní otec Památníku ticha.

Erhartova cukrarna low

Žijete v okolí Erhartovy cukrárny, stylové perly tradičního interiéru 30. let? Zapátrejte v rodinném archivu
či v paměti svého okolí a spojte se s námi na: pametmesta@bubny.org.

Organizátoři Bubnování pro Bubny a zástupci chystaného Památníku ticha zahajují 16. října 2018 ve výroční den prvního pražského židovského transportu, který se odehrál v roce 1941, výstavní projekt Fotbal ve století faulů. Jeho součástí je právě otevřená interaktivní výstava Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd, do které se může zapojit i veřejnost. Na území Letné, Bubenče a Holešovic v Praze byly instalovány infopanely, které propojují osudy pozoruhodných domů, fotbalových hvězd, architektů i dalších obyvatel v okolí tehdejšího fotbalového Olympu. Organizátoři vyzývají veřejnost k zaplnění bílých míst v příbězích lidí, kteří v těchto místech bydleli před námi. Veškeré informace, rodinné archivy, fotografie nebo jen vzpomínky je možné zasílat (či jen zapůjčit k okopírování týmu historiků) na pametmesta@bubny.org.

Erhartova cukrarna celni pohled low

Erhartova cukrárna.

Jednou ze zastávek je stylová perla tradičního interiéru 30. let Erhartova cukrárna coby součást funkcionalistického domu architekta Eugena Rosenberga. Ta se stala mimo jiné dějištěm tajné schůzky pro záchranu kamaráda před deportací do koncentračního tábora. V okolí tehdejší cukrárny a kavárny žily velké hvězdy fotbalu, mezi nimi i legendární útočník Slavie Josef „Pepi" Bican. Ten byl schopen vlastní hotovostí a ve spolupráci s pokladníkem Slavie Antonínem Žbánkem pokrýt potřebné finance pro vykoupení nepřekonatelného fotbalového komentátora Josefa Laufera z nástupu do transportu. Klasik rozhlasových vln Josef Laufer díky tomu žil až do roku 1966. Toto místo stejně jako ostatní stanoviště nabízí osudy mnoha dalších osobností a obyvatel tehdejší Prahy předkládaných týmem historiků. V dnešní Erhartově cukrárně je umístěný infopanel k tomuto místu.

Další infromace o výstavě a jejich lokalitách se dozvíte v tiskové zprávě: docTisková zpráva - Paměť města v osobních příbězích sportovních hvězd